to si pište, že jsme to s kamarádkou nevzdaly a hned jak se zlepšilo počasí vyrazily s hůlkami do lesa. Šly jsme směrem k nově zbudované stáje z areálu bývalé hájenky do lesa, schválně oklikou, aby cesta do Žebětína byla delší. A taky že jo..... Chůzi nám zpříjemnoval bílý kůň, který šel před námi. Nutno dodat, že ne dlouho, zkrátka byl rychlejší. Cesta lesem byla nahoru a dolů, po rovině, takže jsme si vyzkoušely všechny varianty chůze. Škoda, že místy bylo blato, no lepší to už v tento podzimní čas nebude. Hrubým odhadem jsme ušly do Žebětína pět kilometrů. Samozřejmě nás čekala odměna v podobě občerstvení v Minipivovaru U Richarda. Ó, jak to bylo příjemné.
Horší byla zpáteční cesta....začalo totiž pršet. To nás sice neodradilo od chůze, ale do Bystrce jsme přišly úplně promáčené. Lesem jsme už nešly, to by nás nepoznala ani jedna naše kočka...jak bychom byly od bláta.
Musíte uznat, že zasloužíme pochvalu, že jsme nešly na autobus, a tak lehko se nevzdaly!
Na fotografiích vidíte Podkomorské lesy. Na druhé fotce je naše oblíbená cesta ke stájím.
Žádné komentáře:
Okomentovat