Výlet Praha sobota 27. 8. 2011

Cíl: Pražský hrad, Vyšehrad

Čekali jsme až pominou ty vedra a jak hlásili první ochlazení, vyrazili jsme na výlet do Prahy.

Bylo to docela rychlé rozhodnutí, v noci jsme udělali plán trasy Pražský hrad a Vyšehrad. Michal projevil přání vidět opravenou Zlatou uličku. Oprava přišla na 34 miliónu Kč. Bohužel není možné ji vidět samostatně. Musíte si koupit vstupenku, všechny památky jsou zpoplatněny. Okruhy Pražským hradem jsou dva. Naštěstí studenti mají slevy na ISIC, sice nic moc, ale i o pár korun méně člověka potěší.

Ale pěkně popořádku...

Jeli jsme autobusem Student Agency. Měli jsme to štěstí, že jsme mohli jet nejluxusnějším autobusem Fun & Relax - viz foto. Poprvé tento nový autobus vyjel 8. 8. 2011.

Praha nás přivítala zamračená, ale nepršelo. Měli jsme jasný plán, tak jsme si zakoupili celodenní jízdenky a hupky dupky do metra.

Jedna perlička, která našemu národu určitě na popularitě nepřidá... Nastoupili jsme spolu se šesti cizinkami - turistkami do společného vozu metra na trase C.... Přes nos nás okamžitě praštil takový smrad, co se linul od jednoho chlapa v pruhovaným tričku.... Ty turistky si instinktivně chytly nos, a tak přetrpěly tři zastávky.... To prase jedno stálo a mělo zvednutou ruku..... až pak si sedl, tak smrad mírně ustoupil... Bylo ta fakt síla:-((. Byli jsme rádi, že jsem vystoupili. Pak už jsme se jen nacpali do tramvaje č. 22 a jeli směr Pražský hrad.

Už v Brně na internetu jsme zjistili, že se do Zlaté uličky nedá jít samostatně, ale musí se zakoupit malý nebo velký ohruh po památkách na Pražském hradě.

Pražský hrad - malý okruh
Starý královský palác, Bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, Katedrála sv. Víta

Zlatá ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydlela zde hradní čeleď, snad zlatníci (z 16. století je doložen název "Zlatnická ulička"), hradní střelci. Domky byly obývány až do druhé světové války, ale už za 1. republiky se dbalo na to, aby při úpravách nebyl měněn pitoreskní ráz uličky. V domku čp. 22 žil v letech 1916-17 spisovatel Franz Kafka.

Zlatá ulička z roku 1930

Zlatá ulička z roku 2011

Starý královský palác: Vladislavský sál - Vladislavský sál byl ve své době největším světským klenutým sálem na světě. Jeho unikátní klenba má rozpětí 16 metrů. Dříve se zde konaly korunovace králů, dnes se zde inaugurují prezidenti. Je nutno dodat, že z vyhlídkové terasy Vladislavského sálu se návštěvníkům otevírá snad nejkrásnější pohled na panorama Prahy.

Slavný Vladislavský sál

Bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Z původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel rozšířen a přestavěn. Dnešní románská podoba kostela s hlavní apsidou a dvěma věžemi pochází z přestavby po ničivém požáru v roce 1142.

České korunovační klenoty. Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

Bazilika  je druhým nejstarším kostelem na Pražském hradě. Jde o jedinečnou románskou památku s hroby některých přemyslovských knížat. V Bazilice je pochován její zakladatel, kníže Vratislav I. (vládnul v letech 915 – 921 n.l.).

A co najdeme na  třetím nádvoří Pražského hradu? Ano správně, jedná se o Katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha. V minulosti se zde kromě bohoslužeb uskutečňovaly i korunovace českých králů a královen. Katedrála svatého Víta je stavební i duchovní dominantou českých zemí. Právě zde je pochován český patron - Svatý Václav.

 

Vše jsme stihli v poměrně dobrém čase, tak jsme se rozhodli, že ještě pojedeme na Vyšehrad. Počasí se začalo kazit, ale věřili jsme, že vydrží nepršet. Cesta byla snadná, jeli jsme metrem a vystoupili na stanici Vyšehrad:-)

Vyšehrad

Táborská brána je vstupní bránou do pevnosti.  Po levé straně jsme míjeli Jedličkův ústav, který je moderní centrum ucelené rehabilitace určené mladým lidem s tělesným postižením z celé České republiky. Hned vedle je dům spisovatelky a vlastenky Popelky Biliánové a budova ředitelství NKP Vyšehrad.  A to už procházíme Leopoldovou bránou, která je nejkrásnější dochovanou barokní branou z vyšehradského opevnění. Byla postavena mezi léty 1653 až 1672 zřejmě podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Brána má centrální průjezd a postranní fortny pro pěší.  Kolem roku 1840 byla upravena  k provozu a zřejmě z této doby pochází  vrata a celý mechanismus s kladkami. 

U Rotundy sv. Martina, která je nejstarší dochovanou rotundou na území Prahy, jsem si zavzpomínala na zkoušky na vysokou školu, protože jsem ji měla jako otázku ve všeobecném testu:-). Její vznik je datován do poslední třetiny  11. stol.  V době husitských válek v roce 1420 byla rotunda vypleněna.  Během třicetileté války sloužila za prachárnu, obnovena byla na počátku 18. stol.

Po cestě jsme potkali skupinku Japonců, kteří měli českou průvodkyni. Ta jim anglicky vykládala pověst o  kamenných sloupech zvaných Čertův sloup (čertovy sloupy).

 

Čertův sloup

Podle pověsti prý sloup na Vyšehrad dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši. Kněz s pomocí sv. Petra sázku vyhrál a vzteklý čert upustil sloup nad vyšehradským chrámem.

Měli jsme to štěstí, že jsme potkali na vyhlídce na Prahu a Vltavu historika a ten nám doporučil Vyšehradskou skálu s tzv. Libušinou lázní. Připomíná nám staré české pověsti. Na vrcholku skály stála  bájná kněžna Libuše, když zakládala město Prahu a věštila její slávu. Libušina lázeň je zřejmě pozůstatkem  středověkého pevnostního objektu. Teda ten pán k tomu dodal, že v té lázni měla milence a potom ho shazovala ze skály dolů:-)).

Libušina lázeň

Chrám sv. Petra a Pavla, dnes Bazilika minor sv. Petra a Pavla, prožil od  svého založení (kolem r. 1070) knížetem Vratislavem II. mnoho přestaveb. Hrnuli jsme se dovnitř a tajně jsme doufali, že si chrám prohlédneme. Sotva jsme do něj vstoupili, hned chtěli vstupné. Tak aspoň jsme byli uvnitř a podívali se z dálky. To už se hodně zatáhla obloha a sem tam začalo drobně pršet.

Tak jsme honen utíkali na Slavín a Vyšehradský hřbitov.

 

Dokončení příště....:-)